Na finančním trhu (banky, pojišťovny, velké poradenské společnosti, pracující na provizní bázi atd.) neustále narážím na argument typu : klienti investujte dlouhodobě pravidelně do akciových fondů, omezíte tím riziko špatného nákupu, akcie dlouhodobě rostou, i když se akciové trhy propadnou, nakoupíte levněji atd. Samá pozitiva… Je to ale tak jednoduché? Jaké jsou asi výsledky této teorie v současné době?
Některé společnosti , jako je např. Ertrag&Sicherheit, dokonce takto prodávají postupné investování do fondů ve spojení s hypotéčním úvěrem s odkladem splátky jistiny na 10 let s tím, že klient bude 10 let platit úroky na variabilní hypotéce a „jistinu“ si bude spořit do fondů. Klienta tak vystavují riziku zvýšení úrokových sazeb v tomto období a riziku nižšího výnosu investice. Výsledkem může být i to, že klient za 3 -4 roky může platit vysoké úroky(nyní velmi pravděpodobná varianta) a zároveň může nastat masívní korekce na akciových trzích. Klient může být – 30 % na investicích a zároveň platit třeba úroky ve výši 6 – 7 % … Pekelná kombinace, nechtěl bych se pak klientovi zpovídat….
Raději se vrátím zpět k pravidelným investicím.
Mají pravdu propagátoři pravidelných investic ?
Nejsou tam skrytá rizika?
Spoustu klientů podepisuje pravidelné investice na dlouhou dobu s předplácením poplatků prostřednictvím poradců. Jaká bude jejich motivace klientovi poradit i za 2,3,5 a více let, když jim byla zaplacena slušná provize již nyní?
Jaký je efekt pravidelného investování i po 5 -10 – 15 letech?
Rizik v této teorii vidím nejméně 6, pokusil jsem se je dále seřadit dle důležitosti :
- po 5 letech vyprchá efekt průměrování nákupů v dobách korekce akciového trhu
- akciové, dluhopisové a jiné trhy nemusí v poměrně dlouhém období růst
- měnové riziko u investic mimo oblast CZK
- psychologie klienta, klient bez servisu
- akciové trhy s nástupem internetu a online obchodování jsou mnohem volatilnější než dříve
- není moudré nechat vše na portfolio manažerech fondů, ti se navíc mění
Moje argumenty se pokusím vysvětlit dále, na pomoc jsem si udělal grafy výkonnosti hlavních akciových indexů od roku 2000 do dnešního data ( v příloze). 12 let považuji za dostatečně dlouhou dobu, umožňující vyvodit poměrně objektivní závěry.
Pravidelná investice do akcií vs. aktivně řízená portfolia_2012_05_07
ad 1) Velmi souhlasím s tím, že na počátku se nákupy průměrují a při poklesu trhů mám výhodu, že nakupuji levněji a při předpokládaném budoucím růstu na tom vydělám. Bohužel toto pravidlo platí cca první 3 – 4 roky nebo jeden růstový cyklus ve výkonnosti akcií.
Konkrétní příklad si představte dle přiloženého grafu akciových indexů.
Klient začne investovat 1.1. 2000 částku 10 000,- Kč. Do poloviny roku 2003 trhy klesají (hlavně technologie a Emerging markets) až o 50%. Klient investoval 420 000 a bude cca – 25%, protože první investice budou vykazovat ztrátu až – 50% a poslední budou cca na 0%. Pak následuje dlouhá fáze růstu až do počátku roku 2008(4,5 roku) s průměrným výnosem 10 %.
Jak to vypadá s objemem jeho portfolia?
420 000* 0,75= 315 000 z počátečných investic se mu zhodnotí o 50%. 315 000 * 1,5 = 473 000
Bude dále investovat 10 000/M , celkem 54 M do počátku roku 2008. 10 000*54 = 540 000. Zhodnocení za tuto dobu je 50%, to ale platí pouze pro prvotní investice, konečné investice budou mít 0%. 540 000 se mi tedy zhodnotí cca o 25%.
540 000*1,25 = 675 000
Celkem bude mít klient naspořeno s výnosy cca 675 000 + 473 000 = 1 148 000,- Kč. Za 8 let vložil 960 000,- Kč.
Co se stane pak? Trhy za necelý rok spadnou o více než 50%. Klient tedy v říjnu 2010 má z 1 148 000 částku 573 750…. Naspoří dalších 100 000 za 10 měsíců. Tam nebude ztráta – 25% jako v letech 2000 – 2003, ale skoro celých 50%, protože nejvíce trhy spadly v říjnu 2008. Kalkulujme s částkou 100 000 – 40% ztráta( 40 000) = 60 000.
Celkem tedy bude mít po 8 letech pravidelného spoření na účtu investiční společnosti částku cca 635 000 – vstupní poplatky(kalkuluji 3%) = 616 000 Kč. U Ertrag&Sicherheit to bude ještě méně…
Od počátku roku 2000 do října roku 2008 klient vložil 1 060 000,-Kč a má na kontě 616 000,- Kč. Ztráty i přes průběžné investování činí 414 000,- !!! Pokud byly investice částečně v cizích měnách, částka bude ještě daleko nižší. Domnívám se, že klient už dále investovat nebude a svého „poradce“ vyžene. Pokud ne, v dalším cyklu se vše bude opakovat.
Příklad je ilustrační, výnosy přibližné, ale vše velmi dobře vystihuje realitu. Akciové fondy samozřejmě mohou být v portfoliu doplněny dluhopisovými aj. pozicemi, pokud se jedná o konzervativnějšího klienta. Ale i ten bude mít určitě část portfolia v akciích. O to hůř ztráty ponese a dříve skončí…
Jak tomuto stavu předejít, naznačují další grafy v příloze. Je jasné, že při narůstajícím objemu peněz z pravidelných investic je důležité aktivně řídit portfolia a vyvarovat se velkých propadů naspořených peněz.
ad 2) Z grafů vyplývá, že můžou být dlouhá nerůstová období. V 20. století to bylo 2x . 1930 – 1954 ( 24 let) a 1965 – 1983( 18 let). Mezitím byla velmi dobrá období růstu. V 21. století jsme začali období bez růstu již od počátku století až do současné doby. Kdy výrazně překonáme minulá maxima při nynější politické konstelaci v Evropě, si nikdo netroufne předpovědět. Třeba ale finanční trhy a výnosy státních francouzských dluhopisů ukážou novému francouzskému prezidentovi správnou cestu… To je ale na další blog
ad3) příklad v bodě 1 ukazuje výnosy v původních měnách – pravděpodobně USD a EURO. Pokud by měl klient většinu portfolia mimo CZK, měl by výnos portfolií ještě nižší( o 20 -30 %) v důsledku posilování CZK. V případě dlouhodobých investic však nepovažuji za vhodné investovat do měnově zajištěných fondů. Je lépe zajištění provést samostatně pro celé portfolio. Někdy se vyplatí být v měnách mimo CZK, v dobách krizí CZK stejně jako další měny EM oslabují. Pak je škoda být v měnově zajištěných fondech….
ad 4) Díky internetu a médiím jsou klienti daleko více ovlivňováni, nedodržují strategie a investiční horizonty. Pokud mají poradce, který chce zaplatit poplatky předem, a tím zinkasovat provizi, pravděpodobně se jim v budoucnu nebude příliš věnovat. Servis již není z čeho zaplatit…
ad 5) Změny na trzích jsou větší a rychlejší než dříve. Může dojít k velkému přesunu kapitálu během chvíle.
ad 6) U většiny fondů nelze očekávat stabilní nadprůměrnou výkonnost např. v průběhu 10 – 20 let. Stejně tak země, odvětví, kam se investice nastavují mohou stagnovat nebo růst méně než odvětví nové nebo případně nové trhy.
Jaký z tohoto rozboru udělat závěr a omezit rizika, která popisuji?
- používat špičkové aktivní fondy, mít velký výběr v možnosti volit řešení vhodné pro klienty
- aktivně řídit portfolio dle ekonomické, politické a psychologické situace na trhu
- při dosažení základního objemu pro aktivní řízení portfolií – cca 300 – 500 000 Kč využívat i jiné produkty než otevřené podílové fondy. Využívat více strategií pro správu klientova majetku. Tím dosáhnout rozložení rizika velké ztráty z naspořených peněz
- používat online investiční platformy, které umožňují postupné investování peněz a umožňují případně velmi rychle reagovat na změny na finančním trhu
- kromě otevřených podílových fondů mít dostatečnou nabídku dalších produktů
- mít možnost portfolio měnově zajišťovat
- být aktivní ve vztahu ke klientovi, vzdělávat jej, omezovat negativní vliv médií
- poskytovat klientovi kvalitní ,dlouhodobý a nezávislý servis
